Pomalu kráčím
po hřbitově
k hrobu mých nejdražších
srdci mému nejbližších.
V duši bolest velkou mám,
slovy vyjádřit se ani nedá
i po letech ve vás hlodá.
Na každém hrobě svíce hoří,
nesčetné
Podzim. Stromy se svlékají z listí, milenci se k sobě na lavičkách tisknou víc než v horkém létě, ptactvo a savstvo chystá zásoby na zimu, děti opět radostně zasedly do školních škamen, ulice omývá vlahý déšť od prachu, špíny
Malou bílou vločku
chytla jsem do dlaní,
za malou chviličku,
spadla další vedle ní...
I když ne všichni, máme rádi toto období, tak podzimní slunečný den , kdy příroda má nové barvy, tak fantastické ,je to kouzlo.
Nostalgie podzimního dne
Na okno spadl mi podzimní list
Život je svíčka
která nám zavírá víčka
jakmile svíčka dohoří
náš život se zakončí.
Plamen hoří světlem jasným
podobá se mu pouze jasmín
barvy modré krásné
Křídla...
...listy opadaly a znovu narostly, květiny odkvetly a znovu se na nich objevily ty tolik známé