moira.: Když s někým prožijeme kousek života , není možný z toho vyklouznout jako ze starých bačkor.Společné prožitky nás poznamenaly , vrací se ve vzpomínkách.A my vidíme už jen to hezké , to ostatní se rozplynulo.Těžko říct , jak dlouho trvá než otupí ta bolest , než trochu vybledne tvář , kterou nosíme v srdci. Ale stane se. Jednoho dne , uslyšíme melodii , která kdysi byla pro nás nádherná, později bolestná a my si řeknem : " Jo , tenkrát to bylo fajn ".Ale my už jsme jinde.Já Ti přeju , aby ten čas , kdy si to řekneš přišel brzy , aby Tě bolest nedrtila.