Povídka ze života pro život..

Starý děd a jeho malý vnuk..

Žil byl jednou jeden dědeček, který byl velice starý. Jeho nohu už mu nesloužily, oči špatně viděly, uši už neslyšely a ani zuby už žádné neměl. Když jedl, vytékala mu polévka z úst ven.
Jeho syn a snacha ho tedy proto nenechávali sedět s ostatními u stolu. Jídlo mu nosili za kamna, kde seděl v rohu a jedl.
Jednoho dne, když mu donesli v misce polévku, starci miska upadla a rozbila se. Snacha mu začala vyčítat, že jim v domě všechno poškodí, nádobí rozbije a že mu tedy od nynějška budou nosit jídlo v dřevěné misce. Stařík jen seděl, vzdychl a neříkal nic.
Když o několik dní později seděli muž a žena doma, viděli, jak si jejich synek hraje na podlaze s dřívky a něco z nich tvoří. Otec se ho optal: "Co to má být, Míšo?"
A Míša odpověděl: "To bude dřevěná miska, tatíčku, do té vám a matičce budu dávat jídlo, až budete staří."
Muž se ženou na sebe pohlédli a rozplakali se. Najednou jim bylo jasné, jak těžce staříka ranili a styděli se za to. Od té doby jídal s nimi u stolu a oni dva se k němu chovali laskavě.