Misteckonadlani | Dokonalé srdce

Dokonalé srdce

Jednoho dne stál na náměstí malého města muž, který prohlašoval, že má nejhezčí srdce v celém údolí. Kolem něj se shromáždila spousta lidí a obdivovali jeho srdce, bylo přece tak dokonalé. Žádné skvrny, žádné chyby. Všichni mu dávali zapravdu, bylo to opravdu nejhezčí srdce, které kdy viděli. Mladý muž byl velice pyšný a ještě hlasitěji své srdce vychvaloval. Náhle se v davu vynořil starý muž a řekl:"Tvé srdce není ani zdaleka tak pěkné, jako moje." Shromážděný dav a mladý muž obrátili své zraky k srdci starého muže. Tlouklo silně, ale bylo plné jizev, místy kousky zcela chyběly a byly nahrazeny jinými, které ale nezapadaly zcela přesně a působily tak roztřepaně. Jinde zase zůstaly jen prázdné brázdy. Lidé se na muže upřeně dívali: Jak jen může tvrdit, že je jeho srdce hezčí? – mysleli si. Mladý muž si starcovo srdce prohlédl, prozkoumal jeho stav a zasmál se. "Ty si děláš legraci!", řekl, "snad nechceš srovnávat své srdce s mým! To moje je dokonalé a tvé plné jizev, protkané spoustou slz".
"Ano," řekl starý muž, "tvoje srdce vypadá krásně, ale já bych s tebou nikdy neměnil. Každá jizva představuje člověka, kterému jsem daroval svoji lásku. Vytrhnu kousek svého srdce, předám mu ho a často dostanu zpět kousek jeho srdce, který zapadá do prázdného místa v mém srdci. Ale protože ty kousky nejsou stejné, je mé srdce pokryto i hrubými místy, kterých si ovšem velice vážím. Připomínají mi totiž lásku, kterou jsme vzájemně sdíleli. Někdy jsem také ale daroval kus svého srdce a nedostal jsem zpátky nic. To jsou ty prázdné brázdy. Dávat lásku, to představuje i podstoupení jistého rizika. I když jsou tyto brázdy bolestivé, zůstávají otevřené a připomínají mi lásku, kterou cítím k ostatním lidem... a věřím, že se jednoho dne vrátí a vyplní to prázdné místo. Víš už, co znamená pravá láska?" Mladý muž jen tiše stál a po tvářích mu stékaly slzy.
Přistoupil ke starci, vzal své dokonalé srdce a kousek z něj vytrhl. Nabídl ho staříkovi. Třesoucíma se rukama ho stařík přijal a vložil do svého srdce. Vyňal potom kus svého starého zjizveného srdce a vyplnil jím jizvu v srdci mladého muže. Obě části do sebe nezapadly dokonale, okraje zůstaly otřepené.
Mladý muž si prohlédl své srdce, které už nebylo dokonalé, zato ale krásnější, než kdy předtím, neboť cítilo lásku starce, která do něj proudila. Muži se objali a bok po boku odešli.