Pro vás...

Byl jednou jeden kamínek.
Co krásnou žílou se honosil.
Takový malý, pro štěstí.
Co byl na očích položený,
nikdo ho nikam nenosil.
Až jednou, ten co mu ležel na stole,
mu svoje plány řekl.
Slušný to kamínek,
z poctivého potoka,
se vážně tehdy lekl.
...Prý vydáš se na cestu....
třeba se vrátíš zpět.
Šup! A padal krásným údolím.Hotová pohádka.
Jen teď mlčí jak balvan
a o té kráse nechce vyprávět.

Vějířky kapek
dešťové víly
v jediný vodopád
ráno se slily.

Tančí si po střechách,
bubnuje do okapů,
jen se mi vysmívá,
že kalužemi šlapu.

Šibalka víla,
ač mokrá, je tak milá,
copak se na ni mohu zlobit,
když kučery kapkami začne mi zdobit?

Ulice dávno se vylidnily
poťouchlým kouzlem té dešťové víly.
Jenom já, trochu ze zvědavosti
vyčkávám v její přítomnosti
a v uších zní starý song
z gramofonu,
duší mi propršel každý z těch tónů..

..zpívat jako déšť a tančit jako on..

Schránka naděje
je tady někde?
je?
pro každého kdo
ztroskotá v rámci života?


Takový velký baby box
pro lidi místa je tu dost
v té schránce naděje.
Je tady někde?
Je?



Útěk do snů..

Z téhle kruté reality
utíkám pro krásné city
na místo, kde není žal,
bolest, trápení a tak dál.

Jen na jeden krátký den
si ve skutečnost změním sen,
schovám se v něm bez obavy,

užiji si to tady.

V tomto světě nejsou chyby,
každý plní svoje sliby,
je tu něha, lásky dost,
všechno pro mě, pro radost.
...

Jenže rychle skončil krásný sen,
vzpomínat už můžu jen.
Teď zas budu sama žít
a za novým snem zkusím jít.