Památka zesnulých, Dušičky, svátek Všech svatých

Patří ke dnům, který je pevně ukotven v kalendářích. 2. listopadu – Památka zesnulých, Dušičky. Tento svátek,kdy se projevuje úcta k mrtvým, se na našem území slavil od dob pohanských až po dobu, která právě náboženským svátkům nepřála. Dnes však na rozdíl od dob pohanských klademe na hroby namísto kamínků věnce a květiny a zapalujeme svíčky.

Čistě historicky vzato jde o pozůstatek Keltů, kteří ve starověku obývali západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu, včetně území dnešního Česka (i názvem máme podle keltského kmene Bojů, který osídlil Čechy zřejmě ve 4. století př. n. l., dostaly české země latinský název Boiohaemum – Bohemia, který se objevil v pracích římského dějepisce Tacita na přelomu 1. a 2. století n. l.).

Právě keltský rok začínal Samhainem a slavil se 1.listopadu v noci z předešlého dne na den sváteční (jako všechny svátky). Jeho název se skládá ze slov "sam-fuin" tedy "Konec léta". Dnes se s ním můžeme setkat v pokřesťanštělé formě svátku všech Svatých 1. listopadu a následných Dušiček 2.listopadu. Byl to svátek všech zesnulých a příprava na období zimy.

Zvyk uctívání památky zesnulých navazuje tedy na předkřesťanské tradice. Církev od nepaměti konala modlitby a obětovala za zesnulé, avšak až na přelomu tisíciletí roku 998 zavedl tento zvyk v druhý listopadový den benediktýnský opat Odillo z Cluny a zvyk se rychle rozšířil po všech křesťanských zemích. Od té doby se v 18 evropských zemích slaví prvního listopadu svátek Všech svatých a den poté Dušiček.

Svátek Všech svatých vychází z doložené historické události, jíž bylo vysvěcení Pantheonu v Římě v roce 609. Pantheon byl původně antický chrám, v němž se uctíval kult všech římských bohů. Svátek Všech svatých je tak vzpomínkovou slavností zemřelých, kteří již dosáhli věčné blaženosti. Dušičky jsou proti tomu vzpomínkou na ty, kteří této blaženosti zatím nedošli. Dušičky (duše v očistci) jsou rovněž katolickým svátkem slaveným 2. listopadu od 12. století jako vzpomínka na mrtvé.

V římskokatolickém kalendáři najdeme u 2. listopadu název Vzpomínka na všechny věrné zesnulé. Protestanti tento den označují jako Památka zesnulých. Tento pojem vešel i do kalendáře veskrze ateistického.

Slaví jej mnoho států a národů, každý po svém. Zatímco ve střední Evropě mají klidný průběh, v anglosaských zemích a především v Americe si lidé na tento den pečlivě připravují pestrobarevné kostýmy na slavnostní veselice, vydlabávají dýně, které mají strašit... Halloween se ale v posledních letech, s importem širších kulturních tradic, začal drát i do Česka. Popravdě má tento proud u nás nemálo odpůrců...

Rozhodně k našim zemí patří více právě uctění památky mrtvých – řezanými květinami na hrob, tichou vzpomínkou na ty, kteří už nejsou mezi námi. A leckde i setkání s příbuznými a blízkými, kteří jsou od nás daleko a jindy si na setkání nenajdeme čas...

Nutno podotknout, že Dušičky u nás bývají každoročně impulsem k tomu, aby národ vyrazil zapečovat hroby svých blízkých. Přeplněné hřbitovy, silnice, nervozita a časté nehody na i s těmi nejhoršími následky. Vyvarujme se toho, aby o příštích Dušičkách přišli příbuzní či známí s květinou, svíčkou a vzpomínkou na náš hrob.

píše se.cz